HOLD BÁŇSKÝM ZÁCHRANÁŘŮM
ILUSTRAČNÍ FOTO.
ČLÁNEK Z ODBORNÉHO ČASOPISU Záchranář
Několik tisíciletí hornictví od primitivního sběru a dobývání pazourků až moderní exploataci přírodních zdrojů je neustálým bojem člověka s nástrahami přírody, která se tomuto vykořisťování bránila a dodnes brání.
A tak v celé historii je tento boj provázen nebývalými ztrátami na majetku, na lidském zdraví, ale i na životech.
Rostoucí opovážlivost lidského rodu, zejména v druhé polovině končícího tisíciletí, byla krutě trestána nejen přírodou, ale horníci museli mnohdy pykat i za své chyby.
ILUSTRAČNÍ FOTO
ČETA DŮLNÍCH ZÁCHRANÁŘŮA tak se v kritických chvílích zrodila pověstná hornická solidarita, nezbytná snaha pomoci kamarádovi v době tísně. Na tyto kořeny pak v uplynulém století po mnoha krutých zkušenostech navázal zcela nový obor hornického podnikání - báňské záchranářství, které se tak postavilo po bok staršímu a zkušenějšímu hasičství. Od něj se však velmi rychle oddělilo právě pro své zcela neobvyklé a extrémní podmínky, jejichž výčet každý záchranář dobře zná.
Nechci zde podrobně připomínat celou historii vývoje dýchací techniky, zásahové techniky a všech organizačních struktur. Nechci vzpomínat ani podrobnosti těchto, ani mnoha dalších významných počinů v oblasti ochrany a záchrany v hornickém podnikání. Je to neuvěřitelný řetězec tápání, omylů i zjevných chyb, ale také nebývalých úspěchů, řetězec dokladů hrdinských činů a sebeobětování. Mnohokrát jsme o nich hovořili, často jsme o nich psali.
Po oslavách svátku sv. Barbory v prosinci 1993, kdy bylo slavnostně otevřeno Hornické muzeum OKD v areálu bývalého Dolu Anselm (E. Urx) v Ostravě-Petřkovicích, následovala hned v následujícím roce instalace exponátů a informací o báňské záchranné službě v jedné z osmi památkově chráněných budov muzea ve dvou místnostech objektu č. 14. Hlavní expozice dýchací techniky však zůstala i potom v objektu HBZS v Ostravě-Radvanicích.
Již v té době vznikla myšlenka vybudovat v rámci Hornického muzea OKD, které se stalo významným střediskem montánní turistiky v evropském měřítku a každý rok přináší nová překvapení zpřístupňováním dalších expozic, služeb a zajímavostí, nějakou významnější pietní prostoru, která by uctila památku všech, kteří této činnosti věnovali své, mnohdy celoživotní úsilí, a často obětovali i své zdraví a životy.
Prvotní představa o vytvoření pietního místa se nakonec změnila v rozhodnutí věnovat tomuto vysoce humánnímu poslání, které se během posledních generací stalo zcela samostatným oborem hornického podnikání, vědy a výzkumu samostatnou expozici, která by v novém tisíciletí připomínala nejen odkaz historie báňského záchranářství, ale doložila také mnohaletou a obětavou snahu báňských záchranářů dobrovolně a co nejlépe sloužit horníkům, k nimž patřili a stále patří, a celému hornictví, jehož byli a jsou nedílnou a nepostradatelnou součástí.
Díky pochopení a finančnímu přispění vedení akciové společnosti KARBON INVEST se podařilo tuto myšlenku realizovat, počínaje rekonstrukcí památkově chráněné budovy společností VOKD, a. s.
Pak za pomoci pracovníků Hornického muzea, Nadace Landek a díky aktivitě mnoha nadšených pracovníků převzala OKD, HBZS, a. s. hlavní tíhu vybudování pietního místa a samostatné expozice báňského záchranářství.
Během dvou let se podařilo vytvořit ve světovém měřítku ojedinělou expozici v jednom traktu památkově chráněné budovy č. 12 (někdejší koupelny, cechovna, lampovna, známkovna aj.). Tento objekt byl ještě za provozu důlního závodu mnohokrát upravován a přestavován, ale jeho historický ráz ve stylu průmyslové secese z počátků 20. století zůstal v základních rysech zachován.
Příprava rekonstrukce byla zahájena 8. června 2001. Po setkání specialistů z řad představitelů Hornického muzea OKD, HBZS Ostrava, Nadace Landek a za účasti externích spolupracovníků 26. říjnu 2001 začala práce na tvorbě, úpravě a restauraci prostředků sbírkového fundusu. Pod přísnou kontrolou památkářů pak probíhaly stavební úpravy, které byly klíčovým místem realizace celého záměru.
Pak následovaly náročné práce na úpravě interiérů a tvoření modelů ve skutečné velikosti v suterénu a přízemí budovy. A tak zde nalezneme funkční část dýmnice, hlavní typy uzavíracích hrází, zařízení těžké mechaniky i vybavení pro inertizaci, vybavenou důlní základnu, ale také funkční povrchovou aparátku, v další části prostředky speciální lezecké a potápěčské techniky (zde přispěje i fond Národního technického muzea) a z oblasti měřicí a indikační techniky aj. Druhé nadzemní podlaží je jen v části objektu a zde jsou soustředěny sbírky z vývoje dýchací techniky (přístroje pracovní, sebezáchranné a pomocné) a z oblasti měřicí techniky do poloviny 20. století. Základem byly sbírky do roku 2002 vystavované a deponované na HBZS Ostrava. Ani zdaleka se však nepodařilo umožnit prohlídku celého souboru reálií, které se podařilo postupně soustředit. Veřejnosti budou představeny jen ty nejzajímavější exponáty.
Dnes, v předvečer slavnostního otevření této ve světě ojedinělé expozice, je nutné poděkovat 
nejen celému širokému týmu realizátorů, pracovníkům OKD, HBZS, a.s. Ostrava, ale i záchranářům z dolů, kteří v době pohotovosti svojí prací přispěli k realizaci této skvělé výstavy, která je plně zasvěcena báňskému záchranářství, této poněkud zvláštní lidské činnosti, činnosti ve které se za vývoj a získávání dalších poznatků platila obzvlášť vysoká daň v podobě lidských životů.
